Jak vybrat cizojazyčnou knížku, o tom jsem psala v minulém blogu. Řeknu jen to nejdůležitější - dejte si záležet, jakou knížku vyberete. Také doporučuji, aby to byly knížky, které odpovídají realitě dětí. V neznámém světě cizího jazyka se totiž díky příběhu, s kterým se dokáží ztotožnit, budou mít o co opřít. Je to jako s námi dospělými, když se třeba bavíme o něčem, co neznáme, tak se také snažíme hledat nějakou příbuznost s tím, co známe nebo je nám blízké. Děti to mají stejně. Tak jim v tom dobře vybranou knížkou pomožme.
Ještě jedna věc je důležitá a to je ilustrace. Ta je totiž vlastně úplně nejdůležitější, nejen pro děti, co neumí číst, ale i pro ty, co už umí. Schválně, kam koukají v knížce vaše děti, když jim ji čtete v rodném jazyce? No, přece vždycky na obrázky, nikdy ne na písmenka. Ilustrace totiž doprovází text a čím věrohodněji a reálněji, tím je to lepší. A u cizího jazyka to platí dvojnásob. Díky ilustraci děti pochopí význam textu. Proto je vhodné, když je ilustrace zřetelná a ideálně reálná, tedy odpovídá tomu, co děti znají ze svého života.
Knížka je vybraná
Když už máte knížku vybranou, doporučuji si na její čtení udělat nejen klid ale i pořádek. Čtěte ji někde, kde není hluk, aby vás děti nejen dobře slyšely, ale mohly se i soustředit. S tím soustředěním souvisí i pořádek. Tím myslím, aby kolem vás (alespoň v nejbližším okolí) nebyly hračky, další knížky zkrátka další věci, co by děti mohly rozptylovat. Tento pořádek dělá dobře i nám. I my se můžeme dobře soustředit na náš přednes, poslouchat otázky dětí nebo jen reagovat na to, jak reagují ony. Kladu na to takový důraz proto, že dobrá pozornost všech je základ. Nemusíte se nechat vyrušovat, vracet, navazovat samy na sebe.
Když se chystáte číst knížku, ukažte dětem nejdříve titulku a přečtěte název knihy a autora včetně ilustrátora. Nejen, že tím jaksi vzdáváte holt spisovateli a ilustrátorovi, ale předáváte tím dětem kulturu. Děti si pak mohou pospojovat různé tituly třeba od stejného autora. A uvidíte samy to brzy začnou říkat za vás nebo budou říkat, že chtějí číst knížku od toho a toho autora. To, přiznám se, mě vždycky moc potěší.
Také tím zahajujete to čtení. Uvedete vaši aktivitu a děti mají čas na přechod právě do cizího jazyka a mohou se připravit.
Opakujte a ukazujte
Záleží, jak máte staré děti, ale někdy ke čtení vůbec nemusí dojít nebo k němu dojde až po desátém prohlížení knížky. A to je úplně v pořádku. Sledujte své děti, následujte jejich rytmus.
Ať už budete číst nebo jen povídat, mluvte pomalu, zřetelně a opakujte, opakujte, opakujte. A také to všechno ukazujte v ilustraci nebo to předvádějte. Později nechte ukazovat děti.
Zapojte děti
Nemusíte to být jen vy, kdo je hlavním aktérem čtení. Zapojte děti, ať ony ukazují v ilustraci. Ptejte se jich, co vidí, kde co je, co kdo dělá, zda se jim to líbí. Anebo jim dejte nějaký úkol: třeba, když čtu se svým starším synem knížku, co se mladší dceři ne tolik líbí, ale chce tam být s námi, tak má funkci obraceče stránek a hned je spokojená, protože přesně ví, jaká je při této aktivitě její úloha.
Můžete jim také dávat různé úkoly: třeba kdo najde kočku, pána, co má čepici. To se dá dělat s jedním nebo i více dětmi.
Přečtením knížky to nemusí končit, právě naopak, dají se na to navazovat nejrůznější aktivity. Záleží na vás, na dětech ( na těch hlavně). Jak se dá s knížkou pracovat po jejím přečtení ale i před, o to
vám napíšu zas příště.
Comments