Nejdůležitější — ale vlastně i nejtěžší — je se rozhodnout. Pak je to už jen otázka pár jednoduchých principů.
Zní to trochu jako klišé, ale je to prostě tak. Začněte tím, že si prostě řeknete: „Jó, jdu do toho!" Zvolte si takový jazyk, který dobře ovládáte. To vám značně usnadní cestu.
I když rovnou vás musím upozornit, že jazykové sebevědomí bude na této cestě tu a tam otřeseno. Protože dětský slovník je velmi odlišný od toho, jakým se bavíme my dospělí. Copak v běžné mluvě používáme slova jako: okovat, krtinec nebo vemínko? A v dětských knížkách a písničkách je celá řada takových parádních výrazů. Nejen proto mluvíme naším rodným jazykem tak dobře.
Děti rozumí kontextu, mimice, tónu hlasu. Když budete překládat, dítě si na překlad počká a nebude se namáhat. Jako vy s titulky u filmu.
Metoda pes = a dog je dávno překonaná. Mluvte v celých větách, gramaticky správně a s bohatou slovní zásobou.
Jasně, děti na začátku nebudou rozumět. Ale copak vám malé miminko rozumí, když na něj mluvíte rodným jazykem? To, že se narodilo českým rodičům, neznamená, že jim hned rozumí. Učí se postupně.
Pro ilustraci: dvouleté dítě rozumí cca 50 % tomu, co říkáte, tříleté již 75 % a čtyřleťáci rozumí v zásadě všemu.
V cizím jazyce je to úplně stejné. Nejdříve nebudou znát nic a postupně budou své znalosti prohlubovat. Děti se tím netrápí tak jako my. Tak se tím také netrapte — buďte trpěliví, ale důslední a nepřekládejte.
Zkuste si to sami: koukáte na film v cizím jazyce, který tak nějak ovládáte. A film je s titulky. Na ty titulky se budete dívat, je vám příjemné, že obsahu rozumíte. Pochytíte něco z poslechu, ale konečný význam vám dají titulky. Když je tam nebudete mít, musíte se sami namáhat. Po pár filmech vám to ale přijde mnohem lehčí. S dětmi je to stejné.
Místo „Look, dog" raději „Look, this is a dog." nebo „Do you know the dogs bark?"
Jednoduché aktivity, které doma fungují bez ohledu na věk dítěte.
Pořiďte si knížky s jasnými, výraznými ilustracemi — ty, kde poznáte na první pohled, zda je to kráva, nebo ovce. Malé dítě se nedívá na písmenka, vnímá váš hlas a spojuje si ho s obrázkem. Důležitý je váš přednes, vaše zapálení. Nemusí být jazykově dokonalý — stačí, když to bude bavit vás.
Příjemný rytmus s rýmem vzbudí v dítěti zájem a po pár opakování vás začne doplňovat. Říkadla jsou pomalá, je dobře slyšet každá hláska, rým napovídá, jaké slovo přijde, a rytmus pomáhá zapamatování. Žádné slovo se neztratí v melodii.
Miminkům přece tak rádi zpíváme — tak jim zazpívejte svoji oblíbenou písničku. Nemusí být dětská, i když dětské jsou krásné a chytlavé. Po čase můžete (stejně jako u říkanek) určité slovo vynechat — a uvidíte, že vám ho začne dítě doplňovat samo.
S miminky hra na schovávanou, batolata milují Vařila myšička, starší děti zbožňují deskovky. Variant je nespočet — důležité je, že je to společný čas a jazyk se přirozeně ozve.
Na úvodním webináři projdeme všechno do detailu — kdy začít, co si pořídit a jak konkrétně udělat ten první cizojazyčný krůček.
Přihlásit se na webinář
Děti a cizí jazyky
