Jak vybrat cizojazyčnou knížku, o tom jsem psala v předchozím článku. Řeknu jen to nejdůležitější — dejte si záležet, jakou knížku vyberete. Doporučuji, aby odpovídala realitě dětí: v neznámém světě cizího jazyka se díky příběhu, se kterým se dokáží ztotožnit, budou mít o co opřít.
A ilustrace. Ta je vlastně úplně nejdůležitější — nejen pro děti, co neumí číst, ale i pro ty, co už umí. Schválně, kam koukají v knížce vaše děti, když jim ji čtete v rodném jazyce? No přece vždy na obrázky. U cizího jazyka to platí dvojnásob — díky ilustraci děti pochopí význam textu.
Doporučuji si na čtení udělat nejen klid, ale i pořádek. Čtěte někde, kde není hluk, aby vás děti dobře slyšely a mohly se soustředit. Aby kolem vás nebyly hračky ani věci, co by mohly rozptylovat.
Když se chystáte číst, ukažte dětem nejdříve titulku a přečtěte název knihy i autora. Nejen, že tím vzdáváte holt autorovi a ilustrátorovi, ale předáváte tím dětem kulturu. Děti si pak mohou pospojovat různé tituly od stejného autora — a uvidíte, brzy to začnou říkat za vás. To mě vždy velmi potěší.
Záleží, jak máte staré děti, ale někdy ke čtení vůbec nemusí dojít nebo k němu dojde až po desátém prohlížení knížky. A to je úplně v pořádku. Sledujte své děti, následujte jejich rytmus.
Ať už budete číst nebo jen povídat — mluvte pomalu, zřetelně a opakujte, opakujte, opakujte. A to vše ukazujte v ilustraci nebo předvádějte. Později nechte ukazovat děti.
Nemusíte to být jen vy, kdo je hlavním aktérem čtení. Zapojte děti — ať ony ukazují v ilustraci. Ptejte se, co vidí, kde co je, co kdo dělá, zda se jim to líbí.
Nebo jim dejte konkrétní úkol: třeba kdo najde kočku, nebo pána, co má čepici. To se dá dělat s jedním i více dětmi najednou.
Přečtením knížky to nemusí končit — právě naopak, dají se na to navazovat nejrůznější aktivity. Jak s knížkou pracovat před čtením i po čtení — o tom příště.
Mrkněte na další texty na blogu, nebo se přihlaste na úvodní webinář zdarma.
Děti a cizí jazyky